Maření výkonu úředního rozhodnutí při řízení v autoškole.

16.5.2021 - 31.12.2100

Nedávno se nám dostalo do rukou zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým se zásadně mění praxe v tom, kdy je možno řídit motorové vozidlo v rámci přípravy na přezkušení a při přezkoušení po vybodování.

Text usnesení je zde: admin/files/2021/6-Tdo-253_2020-mareni-vybodovani-autoskola.docx

 

 

Doplňovací výcvik a přezkoušení vybodovaných řidičů.

Za posledních 15 let se několikrát změnil názor soudů na to, zda může řidič, který pozbyl řidičské oprávnění v důsledku dosažení 12 bodů (vybodovaný řidič) před uplynutím jednoho roku od pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. absolvovat doplňovací výcvik a přezkoušení podle § 19 a § 45a zákona č. 247/2000 Sb.

Až donedávna platilo, že doplňovací výcvik a přezkoušení včetně praktické jízdy bylo možno provádět v době 30 dní před uplynutím doby jednoho roku podle § 123d zákona č. 361/2000 Sb., tedy od pozbytí řidičského oprávnění.

Tato praxe se opírala o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. července 2015 pod čj.: 10 As 33/2015-34. V tomto rozsudku soud učinil v bodě 11 závěry, že „roční lhůta podle § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu, dle něhož řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3, se vztahuje pouze na podání žádosti o vrácení řidičského oprávnění, nikoli na přezkoušení. Opačný výklad by byl v přímém rozporu s jednoznačně formulovanou dikcí tohoto ustanovení, které nedává prostor pro záměnu pojmů "požádat o vrácení řidičského oprávnění" a "požádat či podrobit se přezkoušení".“.

Připomínám, že Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, zda se v daném případě jednalo o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., kterého se dopustí fyzická osoba tím, že „řídí motorové vozidlo a 1. v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem příslušného řidičského oprávnění“.

Připomínám, že se jednalo o řízení při přezkoušení dne 2. 5. 2012, když doba jednoho roku od pozbytí řidičského oprávněná měla uplynout dne 15. 5. 2012. Tedy přezkoušení se konalo 13 dní před uplynutím jednoho roku. S ohledem na to, že ustanovení § 123d ve spojení s § 101 odst. 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. stanovuje, že doklad o odborné způsobilosti (o přezkoušení) nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dní, bylo trpěno, aby se žadatelé o vrácení řidičského oprávnění v tomto případě podrobovali jak doplňovacímu výcviku, tak i přezkoušení 30 dní před uplynutím 1 roku od pozbytí řidičského oprávnění. Bylo to proto, že soud došel k závěru, že má-li doklad o přezkoušení platnost 30 dní, je třeba žadateli umožnit také potřebné přezkoušení absolvovat tak, aby mohl poslední den platnosti dokladu o vrácení řidičského oprávnění požádat.

V aktuálním usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 253/2020 ze dne 27. května 2020 však zaujal Nejvyšší soud odlišné stanovisko k této otázce. V řízení dovolatel argumentoval právě shora citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. července 2015 pod čj.: 10 As 33/2015-34. Ovšem zapomněl na skutečnost, že jeho případ má odlišný skutkový základ. Řídil sice také motorové vozidlo v rámci přezkoušení. Toto přezkoušení se však konalo dne 1. 2. 2016 a doba 1 roku od pozbytí řidičského oprávnění měla zřejmě uplynout až 5. pracovní den po 17. 4. 2015, kdy převzal oznámení o dosažení 12 bodů. Bylo to tedy cca 2,5 měsíce před uplynutím doby jednoho roku od pozbytí řidičského oprávnění.

Nejvyšší soud své rozhodnutí podrobně odůvodňuje a dochází k několika závěrům. Jedním z nich je ten, že Nejvyšší správní soud rozhodoval o přestupku a pro dovolatele má toliko význam v tom, že projednávaný skutek není přestupkem. V trestním řízení prý ovšem tato otázka nevyvstala, neboť trestní soudy neměly žádný důvod zvažovat postoupení věci k projednání přestupku. Takového postupu se podle soudu nedomáhal ani dovolatel. Nejvyšší soud v dalším textu uvedl, že „Uchazeč, jemuž dosud neuběhla roční lhůta, po kterou nesmí řídit motorové vozidlo, může vykonat test, nikoliv však jízdu, kterou by bylo již možno považovat za řízení motorového vozidla.“.

Soud dále zdůraznit, že ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku staví na roveň trest zákazu činnosti a odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pozbytí takového oprávnění. Soud dále v odůvodnění v bodě 42 uvádí, že „nemůže být pochyb o tom, že mají-li z pohledu ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku osoby, jimž byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, a tzv. vybodovaní řidiči stejné postavení, pak nutně i pro druhou z uvedených kategorií musí platit závěry plynoucí z výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu, jak byly shora rozvedeny. Jestliže se tedy podle tohoto usnesení Nejvyššího soudu mohou dopustit, resp. dopustí přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku osoby, které řídí, ač jim byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů, motorové vozidlo pod dohledem učitele autoškoly, pak by postrádalo jakéhokoli opodstatnění, aby stejným způsobem nebylo nahlíženo na tzv. vybodované řidiče, řídící motorové vozidlo rovněž pod dohledem učitele autoškoly. Opačný přístup by znamenal zcela nedůvodnou preferenci tzv. vybodovaných řidičů a byl by v rozporu s podstatou a smyslem institutu pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení 12ti bodové hranice, jenž je de facto po dobu jednoho roku trvajícím zákazem řídit motorové vozidlo.“.

Určitou nejistotu vnáší do problému text v bodě 47, kde je uvedeno, že „lze učinit závěr, že obviněný, který pozbyl řidičské oprávnění v důsledku dosažení 12ti bodové hranice, nesměl až do konce jednoročního období končícího dnem 1. 4. 2016 řídit motorové vozidlo, a to ani pod dohledem učitele autoškoly. Jeho výhradám vůči právnímu posouzení zjištěného skutku tedy nebylo možno přiznat žádné opodstatnění.“. Toto datum totiž není ani jeden rok, ani jeden rok bez 30 dní ode dne pozbytí řidičského oprávnění. Den pozbytí řidičského oprávnění navíc v tomto usnesení není vůbec zmíněn. Den převzetí oznámení o dosažení 12 bodů není se dnem pozbytí totožný.

Asociace autoškol doporučuje všem provozovatelům autoškoly, aby při přijímání žadatelů o přezkoušení po „vybodování“ a k doplňovacímu výcviku v této souvislosti následující postup. Vždy si vyžádejte, přestože to není povinnost podle zákona č. 247/2000 Sb. „výpis z evidenční karty řidič“. Má to dva důvody.

První důvod je ochrana provozovatele vozidla (obvykle provozovatel autoškoly), aby svěřil své vozidlo ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. toliko osobě, která splňuje podmínky podle § 3 odst. 3 zákona. Tedy ověří si, že dotyčný skutečně pozbyl řidičské oprávnění a kdy k tomu došlo.

Druhým důvodem je ochrana žadatele, aby se předčasným absolvováním přezkoušení nedostal do situace, že se dopustí přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.

Potřebné údaje najdete na první straně výpisu z EKŘ, kde je u údajů o tom, že „Jmenovaná osoba je držitelem řidičského oprávnění pro následující skupiny vozidel“ uveden údaj o skupině, datu udělení, datu ukončení a důvodu ukončení. Právě datum ukončení a důvod ukončení jdou podstatné pro posouzení, odkdy lze žadateli umožnit praktické jízdy. Podle aktuálního názoru Nejvyššího soudu tak lze učinit až den, který následuje rok po datu ukončení, který je uveden v EKŘ..

Tímto ochráníte sebe i žadatele od případných potíží.

JUDr. Ing. Ondřej Horázný

místopředseda AAČR, advokát

 

Přihlášení

Jméno:
Heslo:
přihlašovat automaticky  

  Poslat heslo

Nejčtenější články za 30 dní

17.9.2021
Prodám Jawa 125 Travel

Jaký způsob výcviku motocyklů preferujete?

74% (13281)

11% (2002)

2% (439)

11% (2045)




Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021