Stanovisko Ministerstva vnitra k běhu lhůt

26.4.2020

Zde najdete materiál Ministerstva vnitra k tomu, jak kokrétně je třeba postupovat, pokud v průběhu nouzového stavu skončila nějaká lhůta, kterou občan nemohl z důvodů nouzového stavu splnit.

https://www.mvcr.cz/clanek/stanovisko-ministerstva-vnitra-k-posuzovani-behu-lhut-v-oblasti-verejne-spravy-v-dobe-trvani-nouzoveho-stavu.aspx?q=cHJuPTE%3d

 

Stanovisko Ministerstva vnitra k posuzování běhu lhůt v oblasti veřejné správy v době trvání nouzového stavu

 

(vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru
na území České republiky)

Správní řád[1] jako obecný procesní předpis pro výkon působnosti správních orgánů v oblasti veřejné správy přímo neřeší otázku běhu procesních lhůt v době vyhlášeného nouzového stavu. Nouzový stav je přitom provázen řadou opatření omezujících ze zdravotních důvodů pohyb osob i činnost řady institucí, které ztěžují nebo znemožňují dodržení lhůt vyplývajících ze zákona. Z těchto důvodů Ministerstvo vnitra doporučuje, aby správní orgány při posuzování běhu lhůt postupovaly následujícím způsobem:


1. Lhůty pro adresáty veřejné správy
V případě lhůt stanovených zákonem nebo na základě zákona k učinění úkonu vůči správnímu orgánu může být trvání nouzového stavu v řadě případů důvodem pro prominutí zmeškání úkonu (§ 41 správního řádu). Nouzový stav, respektive krizová opatření nařízená v souvislosti s nouzovým stavem, která mohou omezit možnost učinit úkon v požadované lhůtě z důvodu omezeného pohybu osob, mají povahu závažných důvodů, které nastaly bez zavinění účastníka řízení ve smyslu § 41 odst. 4 správního řádu.[2]

Správní orgán však musí i v této situaci provádět individuální hodnocení případů. Prominutí zmeškání úkonu bude na místě vždy v případech, kdy úkon vyžaduje osobní účast, přičemž osoba by dostavením ke správnímu orgánu vystavovala sebe i ostatní osoby zvýšenému riziku nákazy. Důvodem pro prominutí zmeškání úkonu může být zpravidla též ztížená možnost učinit podání poštou. V těchto případech lze nouzový stav hodnotit obecně jako závažný důvod bez potřeby podrobnějšího dokazování.

Naproti tomu v případech, kdy má účastník řízení k dispozici datovou schránku a daný úkon (např. odvolání) mohl učinit ve stanovené lhůtě, vyhlášení nouzového stavu nebude bez dalšího důvodem pro prominutí zmeškání úkonu. V těchto případech je tedy na účastníkovi, aby svou žádost řádně odůvodnil.

Správní řád v § 41 odst. 2 stanoví, že požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit.S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá.

Po ukončení doby trvání nouzového stavu bude běžet lhůta 15 dnů pro požádání o prominutí zmeškání úkonu účastníka, s nímž musí být spojen zmeškaný úkon.

O tomto právu je vhodné adresáty veřejné správy vhodným způsobem poučit. Ministerstvo vnitra v této souvislosti doporučuje zveřejnit informace o možnosti požádat o prominutí zmeškání úkonu společně s informacemi o omezení výkonu jednotlivých agend.

Správní orgán o prominutí zmeškání úkonu rozhoduje usnesením, které bude obsahovat pouze stručné odůvodnění odkazující na vyhlášení nouzového stavu, který bránil účastníkovi řízení v provedení úkonu. Správní orgán může jedním usnesením prominout více úkonů v rámci téhož řízení. Usnesení o prominutí zmeškání úkonu se oznamuje všem účastníkům řízení, kteří proti němu mohou podat odvolání.

Prominout zmeškání úkonu nelze v případě, že zákon prominutí takového úkonu výslovně vylučuje. Správní orgán zmeškání úkonu dále nepromine, je-li zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící podateli (§ 41 odst. 5 správního řádu). Půjde zejména o úkony, jejichž učinění je nezbytné pro ochranu veřejného zdraví. Usnesení, kterým správní orgán zmeškání úkonu nepromine, se oznamuje pouze podateli (§ 41 odst. 7 správního řádu), tj. tomu, kdo o prominutí zmeškání požádal, a pouze ten se bude moci proti tomuto usnesení odvolat.

Ustanovení o prominutí zmeškání úkonu lze využít přiměřeně na základě § 154 správního řádu i při postupech podle části čtvrté správního řádu (při vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení). Správní orgán tedy i při těchto postupech přihlíží při posuzování běhu lhůt k vyhlášenému nouzovému stavu, nicméně vzhledem k méně formalizovanému postupu při vydávání těchto úkonů se v tomto případě nevyžaduje vydávání usnesení o ne/prominutí zmeškání úkonu. V případě, že nelze prominout zmeškání úkonu podle části čtvrté správního řádu, správní orgán uvědomí podatele o této skutečnosti pouhým sdělením.



2. Lhůty pro správní orgány
Lhůty stanovené zákonem pro provedení úkonu správního orgánu mají zpravidla pořádkový charakter. Správní orgány v souladu s usnesením vlády ze dne 15. března 2020 č. 217 soustředí své zdroje na agendy, jejichž výkon musí být bezpodmínečně kontinuálně zajišťován, a to zejména k zajištění chodu veřejné správy a služeb veřejné správy v nezbytně nutném rozsahu a plnění úkolů vlády České republiky směřujících k dosažení cílů nouzového stavu. Ostatní agendy vykonávají v omezeném rozsahu.

K výše uvedenému by měly nadřízené správní orgány přihlédnout při posuzování případné nečinnosti. V této souvislosti doporučujeme, aby nadřízené správní orgány omezily nebo odložily postup podle § 80 odst. 4 správního řádu.[3] Vzhledem k omezené činnosti správních orgánů by tyto nástroje nemohly splnit svůj účel, a jednalo by se proto o nadbytečnou administrativní zátěž, která by s ohledem na objektivní skutečnosti nepřispěla ke zlepšení faktického výkonu veřejné správy.

Výše uvedené se neuplatní u lhůt propadného charakteru, nebo lhůt, s jejichž uplynutím, zákon spojuje určitý následek (např. fikci rozhodnutí apod.). V těchto případech závisí na konkrétním zákoně, zda upravuje případné výjimky odůvodňující prodloužení stanovené lhůty, které by bylo možné vztáhnout na úkony učiněné v době trvání nouzového stavu.


Zpracoval Odbor legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra
Praha 19. 3. 2020
 

 


[1] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[2]§ 41

(4) Správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění.

[3]§ 80

 (4) Nadřízený správní orgán může

a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,

b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,

c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo

d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným v § 71 odst. 3.

(5) Postup uvedený v odstavci 4 písm. b) a c) nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.

(6) Usnesení podle odstavce 4 se oznamuje správním orgánům uvedeným v odstavci 4 písm. b) až d) a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1; ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou. Usnesení nadřízený správní orgán vydá i v případě, že žádosti účastníka podle odstavce 3 věty druhé nevyhoví; toto usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

 

 

Autor: Ondřej Horázný   |   Sekce: NOUZOVÝ STAV - KORONAVIRUS   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


Přihlášení

Jméno:
Heslo:
přihlašovat automaticky  

  Poslat heslo

Jaký způsob výcviku motocyklů preferujete?

75% (13139)

10% (1870)

2% (397)

11% (1954)




Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020